Následující dokument představuje soubor výzkumných/inovačních projektů souvisejících s problematikou “smart”, které jsou realizovány v České republice. Tento rozsáhlý soubor zahrnuje jak projekty, které mohou být inspirací pro města a obce, a jejichž výsledky mohou přispět k realizaci konceptu Smart City, tak projekty - zvláště v oblasti základního výzkumu -, které slouží jako základní přehled témat spojovaných v českém akademickém prostředí s chytrými řešeními. Výsledky uvedených projektů mohou být využity pro zvýšení kvality života či konkurenceschopnosti.

Ve vztahu ke Smart City je nejvíce projektů zaměřeno na oblast energetiky a dopravy, a dále obecně na využití IoT, což reflektuje postavení těchto oblastí v popředí zájmu a zároveň poukazuje na fakt, že v České republice je koncept Smart City stále vnímán spíše jako soubor pokročilých technických/technologických nástrojů, než jako princip udržitelného rozvoje se zahrnutím měkkých aspektů lidského života.

Většina projektů uvedených v tomto dokumentu se sice přímo nezabývá problematikou Smart City - operuje s pojmem “smart” -, přesto jsou velmi inspirativní a lze předpokládat, že výstupy těchto projektů mohou zástupce obcí, měst či krajů inspirovat. Výsledky mohou být využity přímo - např. jako součást nových technologií se širokým spektrem možného uplatnění či pro zlepšení kvality života obyvatel - nebo nepřímo - pro zvýšení konkurenceschopnosti, navázání spolupráce s vědeckou obcí či podnikateli při řešení dalších výzkumných otázek v budoucnu apod..

Není náhodou, že nejčastěji jsou zastoupeny projekty, které se věnují výzkumu/inovacím textilních materiálů, což potvrzuje roli České republiky jako lídra v této oblasti. Právě pokročilé “smart” textilní materiály mohou najít široké uplatnění prakticky ve všech oblastech našeho života (od vodohospodářství, přes stavebnictví, ochranu osob, až po zdravotnictví). Často jsou zastoupeny také projekty z oblasti automotive a letectví, kdy se převážně jedná o výzkum a vývoj nových materiálů.

Projekty byly vybrány z Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (https://backup.rvvi.cz) a Informačního systému STARFOS (https://starfos.tacr.cz/cs) na základě klíčových slov “smart” či “Smart City”. Vybrané informace byly vloženy do karet jednotlivých projektů, ve kterých je vždy uveden název projektu (případně i akronym), příjemce, další příjemci, krátká anotace projektu, zahájení a ukončení projektu, poskytovatel dotace (u projektů podpořených z programů EU byly informace upraveny tak, že je vždy uveden skutečný příjemce/zahraniční organizace a další příjemci - pouze organizace z ČR), dotačním programu z ČR, kategorii výzkumu, celkových uznatelných nákladech (pokud se jednalo o projekt, který byl podpořen rovněž z programů EU, jsou zde uvedeny celkové uznatelné náklady celého projektu, ne jen za českého partnera/české partnery) a výsledky projektu (v případě, že se jednalo o několik výsledků projektu, jsou uvedeny v jednotlivých skupinách dle stanovené klasifikace). Pokud se jednalo o větší množství výsledků, je uveden odkaz na přehled všech výsledků v informačním systému. Anotace, které byly v informačních systémech v anglickém jazyce byly přeloženy do českého jazyka, případně nahrazeny texty z webových stránek jednotlivých projektů. Pro doplnění karet projektů, které byly podpořeny z programů EU, byly dále využity informace z dalších informačních systémů/databází jako např. CORDIS (https://cordis.europa.eu/projects/en).

Projekty byly následně rozděleny na základě jednotlivých kategorií výzkumu tak, jak byly v informačních systémech uvedeny - základní výzkum, experimentální vývoj, průmyslový výzkum, infrastruktura výzkumu, vývoje a inovací, inovace, neuvedeno, neprůmyslový výzkum (aplikovaný výzkum s výjimkou průmyslového) a aplikovaný výzkum. Další dělení projektů dle oblastí nebo témat je z mnoha důvodů obtížné - řada z nich má multidisciplinární charakter -, proto řešitelský tým doporučuje vyhledávání projektů v dokumentu podle klíčových slov.

Informace v jednotlivých kartách projektů obsahují pouze základní informace z výše uvedených informačních systémů, do kterých vkládají informace jednotliví poskytovatelé (např. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo školství a další), kteří za uvedené informace také nesou odpovědnost, přesto se jedná o poměrně unikátní soubor informací, které nejsou v uvedeném tvaru snadno dohledatelné. V případě zájmu o další podrobnosti o projektech či jejich výstupech lze kontaktovat příjemce, případně další příjemce. Orientace v uvedených oblastech a tématech či možnost spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací je totiž společně se sledováním příkladů dobré praxe jedinečnou příležitostí, jak se stát SMART Českem.