Vodní a odpadové hospodářství/Oběhové hospodářství

Vodní a odpadové hospodářství/oběhové hospodářství - logo
Oběhové hospodářství (či cirkulární ekonomika) i koncept SMART City patří mezi moderní přístupy, jejichž společným jmenovatelem je bezesporu (trvale) udržitelný rozvoj. Propojení obou těchto přístupů - ideálně společně s reflektováním světových technologických a společenských trendů - má významný potenciál přispět v synergickém a multiplikačním efektu ke kvalitě života občanů obcí a měst všech velikostí, přesto se tyto dva přístupy v reálném českém prostředí prozatím příliš nepotkávají. Pro zástupce měst i obcí jsou oba přístupy nové, často obtížně uchopitelné, což je nepochybně způsobeno holistickým charakterem obou těchto přístupů, absencí platné legislativy, která se na národní úrovni teprve připravuje, roztříštěností metodických přístupů či nejasnostmi v oblasti definic a podstaty těchto přístupů. Trvale udržitelné "chytré" město - Smart Sustainable City - je přitom odpovědí na naše problémy i současné a budoucí potřeby nás všech, a stojí za to se podílet na implementaci obou výše zmíněných přístupů v teoretické i praktické rovině.

Naši odborníci

Lucie Nencková, Ph.D., MBA

nezávislá konzultantka v oblasti environmentální politiky se zaměřením na oběhové hospodářství; ředitelka nestátní neziskové organizace ISFOR z.ú.; členka Institutu pro udržitelné podnikání při VŠE


Lucie Nencková se zabývá ve své práci tématem (trvale) udržitelného rozvoje v mnoha jeho podobách, zejména s ohledem na implementaci principů oběhového hospodářství (cirkulární ekonomiky). Dlouhodobě spolupracuje s Místními akčními skupinami Středočeského kraje, je členkou pracovní skupiny pro oblast SMART City Celostátní sítě pro venkov (MZe), podílela se na aktualizaci Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje na období 2019 – 2024, s výhledem do 2030, která byla realizována Středočeským inovačním centrem (SIC). Aktivně spolupracovala a nadále spolupracuje při řešení několika výzkumných projektů (Interreg, TAČR, H2020) a je aktivní hodnotitelkou projektů Technologické agentury ČR. V roli konzultantky prosazuje multidisciplinární přístupy a propojování akademické sféry a veřejné správy při řešení všedních i méně všedních (environmentálních) problémů na úrovni občana a dále se věnuje problematice RRI (Responsible Research & Innovation).

Zajímavosti z pracovního setkání

ze dne 30. 5. 2019
  • Malé obce často pracují ve svých koncepcích nebo záměrech s principy udržitelného rozvoje, stále častěji volají i občané po environmentálně šetrných řešeních (zvláště vzdělaní lidé a lidé žijící v předpolí Prahy). Jednotlivé obce i města však mají obvykle v koncepcích zejména popis současného stavu (ve vztahu k odpadovému a vodnímu hospodářství), zvláštní inovativní řešení popisována nejsou, chybí také deklarování přechodu na oběhové hospodářství./li>
  • Diskutující se shodli, že je čas na změnu, avšak jednotlivé obce nemají dostatek sil na její prosazení, nachází se v područí svozových firem a jejich nabídek. Řešením by mohlo být vyjednávání prostřednictvím svazků obcí - samostatné právnické osoby/právnických osob, které začnou provozovat vlastní komunální služby či dojde k jejich remunicipalizaci, nebo vyjednají se stávající svozovou firmou lepší podmínky při výběrovém řízení - o což se obce snaží. Nejčastějšími bariérami je však neochota ke spolupráci všech obcí v dotčeném území, nedostatečná komunikace či neochota sdílet informace ze strany jednotlivých obcí./li>
  • Zásadní je ekonomika jednotlivých řešení v předmětných oblastech, jejich nákladová efektivita a udržitelnost. Řada řešení není přenositelná ze zahraničí. Zvláště u odpadů je situace kritická – nelze se inspirovat např. v Německu, protože tam platí poplatník reálnou cenu za odpad, zatímco u nás ve v podstatě dotována obcemi a navýšení poplatku za odpad pro občany je velmi citlivé téma. Pokročilá SMART řešení jsou v tuto chvíli prakticky nevyužitelná, protože nefungují ani základní opatření, jako je např. dvousložková cena účtována obcím za služby spojené s odpadovým hospodářstvím (za vyvezení, kdy je samotná přeprava často dražší než nakládání s odpady + za reálnou hmotnost odpadu)./li>
  • Diskutuje se role občanů, jejichž zapojení je s ohledem na optimalizaci celého systému klíčová. Veškeré změny musí být vždy pohodlné pro občana, musí být dobře komunikovány. Jedním ze SMART řešení, které se aktuálně realizuje na mnoha územích ČR, je opatření svozových nádob čidly, což je vhodné opatření pro získání konkrétních dat o reálném množství odpadu na úrovni občana. Vážení odpadu na úrovni obce má však také smysl, protože se jedná o základní údaje o produkci odpadu, ze kterých je možné dále vycházet a systém optimalizovat./li>
  • Optimalizace systému nakládání s odpady je podmíněna existencí reálných dat a spoluprací s odborným managementem. Až po tomto kroku je možné přidávat další „nástavbová“ řešení, nikoliv začínat opatřeními, která jsou momentálně „in“ nebo je možné na ně získat jednorázovou dotaci./li>

Členové pracovní skupiny

Pracovní skupina - Vodohospodářství, odpadového hospodářství a cirkulární ekonomika